Nejen výrobci, ale také i obchodní řetězce pracují na úpravách složení výrobků vlastních značek. Soustředí se především na to, jak snížit v potravinách obsah některých negativně vnímaných živin, jako jsou cukry, sůl a tuky, snížit jejich energetickou hodnotu či jinak vylepšit nutriční složení. Tyto aktivity jsou reakcí na rostoucí zájem o zdravější potraviny, ale i na kritiku stravovacích návyků české populace navyklé na přemíru soli a cukru. Ačkoliv by výrobci často na provedení takzvané reformulace spotřebitele rádi viditelně upozornili, platná evropská legislativa umožňuje zvýraznit takovou informaci na obalu až tehdy, pokud dojde k výraznému snížení obsahu dané živiny, nejčastěji o 30 procent, v případě soli o 25 procent. V těchto případech jde však již o razantní změnu, která se projeví na samotné chuti produktu. Aby tedy výrobci své zákazníky kvůli provedené reformulaci neztratili, provádějí většinou tyto žádoucí změny postupně a pozvolně.
Podílí se velcí, ale i malí producenti
„I v uplynulém roce uvedli potravináři na náš trh řadu produktů s reformulovaným složením,“ říká Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky. „Na vývoji svého portfolia přitom pracují velcí i malí, lokální i nadnárodní producenti, což je pozitivní fakt i vzhledem k rostoucímu zájmu veřejnosti o zdravější stravovaní.“ S cílem poukázat právě na ty nejlepší příklady reformulovaných produktů z praxe oceňuje každoročně vybrané produkty odborná porota soutěže Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek v kategorii Reformulace roku, kterou pořádá Potravinářská komora. Vítězem letošního ročníku se stal Lipánek tvarohový 130 g od společnosti Madeta, který má snížený obsah cukru, vyšší množství tvarohu a zároveň nižší energetickou hodnotu. Oceněny byly i další produkty: Mattoni esence pomeranč, Super Mysli od Emco, Nestlé Ovesné Cheerios a Re:FUEL sandwich on the go od společnosti Unilever. U všech těchto produktů se především významně snížilo použité množství cukru.
Ani dramatické období výrobce nezastavilo
Ačkoliv tento rok přinesla pandemie koronaviru výrobcům mnoho starostí a proběhlá krize znamenala pro všechny provozy dramatické zvýšení nákladů, výrobci v úpravách receptur svých produktů i nadále pokračují. Na českém trhu se objevila celá řada reformulovaných výrobků: – se sníženým obsahem cukru (v cukrovinkách nebo například snídaňových cereáliích) – se sníženým obsahem soli (u masných výrobků, dehydratovaných potravin a pečiva) – p rakticky se podařilo odstranit z produktů transmastné kyseliny, což jsou mastné kyseliny, které vznikají průmyslovým ztužováním – s nižuje se množství nasycených mastných kyselin, jejichž nadměrná konzumace má vliv na hladinu cholesterolu a zvyšuje riziko onemocnění a cév – zvyšuje se obsah vlákniny a bílkovin u některých potravin – o bohacování potravin o některé složky (např. vitamíny, minerální látky, chia semínka, lněná semínka, luštěniny, ovoce a zelenina) – zvyšování nabídky produktů s tzv. kontrolovanou velikostí porce (typicky jde o produkty, které jsou baleny tak, aby se „vešly“ do určitého množství energie).
Jak se k vylepšenému složení staví obchodní řetězce?
K reformulacím svých značek přistupují nejenom výrobci, ale u svých privátních značek se obdobným směrem ubírají i obchodní řetězce. „Všechny obchodní řetězce mají své závazky a cíle na úpravu vlastních značek, u kterých mají možnost konkrétním zadáním přímo ovlivnit jejich složení,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. „U každého obchodníka jde řádově o stovky výrobků, jejichž složení se mění v souladu s nejnovějšími trendy ve výživě. Kromě cukru a soli se obchodníci zabývají i dalšími látkami jako jsou barviva, konzervační látky, či umělá aromata, na která spotřebitelé čím dál více negativně reagují. Jsem rád, že si v tomto postupu s výrobci rozumíme a na modernizaci potravin pro české zákazníky úspěšně spolupracujeme.“ Poptávka po reformulovaných produktech podle něj stále stoupá a lidé mnohem více než kdykoliv v minulosti sledují obsah živin uvedených na obalech. Právě uvědomělý přístup informované veřejnosti je podle něj klíčem ke zdravému stravování. Například řetězec Lidl má podle vedoucího úseku kontroly kvality Jana Wiesnera za cíl do roku 2025 snížit průměrný obsah přidaného cukru a soli v potravinách o 20 procent. Jako jeden z největších prodejců potravin v ČR přijímá odpovědnost, kterou má vůči svým zákazníkům, a snaží se zajistit kvalitu a bezpečnost svých výrobků. Řada obchodních řetězců v této souvislosti defi nuje nejen závazky společnosti, ale především kritéria kvality právě pro své privátní značky ale i výrobkové řady, které vedou k vylepšování potravin. V této souvislosti obchodní řetězce úzce spolupracují s dodavateli, defi nují požadovanou kvalitu a složení výrobků. V neposlední řadě reagují také na zdravotní omezení spotřebitelů a zavádějí potraviny pro zvláštní výživu – například bezlepkové, či se sníženým obsahem laktózy.
Spotřebitel a výživové trendy Výživa je nejvýznamějším vnějším faktorem ovlivňujícím
naše zdraví. Ovlivňuje naše zdraví a následně délku života až ze 40 procent. „Nemusíme nic a máme všechno. Celkově jsme zpohodlněli,“ řekla na výroční konferenci Platformy pro reformulace Věra Adámková, předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP ČR a přednostka pracoviště preventivní kardiologie IKEM. „Žijeme v době přebytku a nevíme si s tím mnohdy rady“, doplnila PhDr. Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB. Populace je proto podle ní zatížena civilizačními chorobami, které v minulosti nebyly tak značně rozšířené, a co je nejhorší, dotýkají se již dětské populace. Jedním z příkladů může být například diabetes mellitus II. typu. Počet dospělých s touto chorobou stále narůstá. Ti se pak za účelem redukce nebo vylepšení stravy často uchylují k výživovým trendům a směrům nesmyslných diet, kde však mnohdy chybí pestrá racionální strava, která by odpovídala individuálním potřebám daného jedince. Právě reformulace jsou postupnou změnou, nikoliv razantní, které můžou navést spotřebitele ke zdravějšímu životnímu stylu. Vhodnější cestou, jak například redukovat tělesnou hmotnost je právě pozvolná změna návyků. „K trvalé redukci hmotnosti tak může přispět právě zlepšení nutričního složení potravin, které vyhovuje spotřebiteli především senzoricky – reformulace potravin,“ uvedla Iva Málková. Jídelníček je tedy možné nahradit právě reformulovanou potravinou, například se sníženým obsahem soli či cukru. „Je důležité se zabývat nejen tím, co jíme, ale jak jíme a proč jíme,“ dodala Málková.